Boněnov

Také Boněnov patří mezi starobylé obce kraje. Jeho počátky snad souvisejí se zaniklou tvrzí HRADČAN, která ležela na svahu na levém břehu Kosího event. Jilmového potoka.

Nejstarší majitelé obce - klášter Teplá a Stupko z Boněnova - se vyrovnali v roce 1360, kdy klášter odkoupil Stupkovu polovinu vesnice, jak se uvádí včetně " pevnosti (munitio veste), robot, mlýnů". Klášteru však obec nezůstala a v roce 1576 byl nucen ves prodat plánskému hraběti Morici Šlikovi i s Hostíčkovem a Domaslavičkami. Od té doby zůstala jako část plánského panství do roku 1848. Obecní kaple Všech svatých byla přestavěna na farní kostel, který měl 1870 - 685 osadníků. Původní hřbitov kolem kostela byl přesunut na svah u obce a nověji založen stranou třetí hřbitov při silnici do Michalových Hor. Kol Roku 1896 měla ves katastr 869 ha, 54 domů, 314 obyvatel, školu a poblíž ležící Heinrichshain s dolem na antimonitovou rudu; samoty Hradčan, mlýn Schartelmühle a další domy v údolí Kosího potoka, kam až sahal katastr. Samostatná obec (1848-1960), přešla pod MNV Michalovy Hory (1960-1980) a od 1.1.1980 pod MNV Chodová Planá.