Uprostřed parku je středověký židovský hřbitov, k jehož zrušení se nenechali Židé pohnout ani nabídkou vysoké ceny. V parku zřídil hrabě tehdy moderní observator s mnoha přístroji (již zanikla) a vysadil nádherné dubové a kaštanové aleje na západě obce. Tyto úpravy navazovaly na starší úpravy z 1.pol. 19. století. Mezi ně patřila oblíbená restaurace s astronomickou observatoří Kellerberg z roku 1839 v blízkosti pivovaru. Dále tu stávaly vysoké novoromantické hradby v místech židovského hřbitova, rybníčky v údolích sloužících k vyjíždkám na lodkách. Tyto atrakce zanikly při budování zámeckého parku v roce 1866. 

Když vznikl v roce 1906 pseudobarokní zámek, vídenský architekt R. Feldscharek upravil park na anglický park tak, aby byl soustředěn ve směru na nový zámek. Park na mírně svažitém terénu měl na konci velký neudržovaný Kostelní rybník. Vetší palouky se tu střídaly s menšími skupinami starších dřevin. Zde bývala socha Diany a pseudoklasicistní vázy. 

V roce 1950 byl zámek obsazen plánskou rotou Pohraniční stráže a brzy na to byla jižní část parku uzavřena jako vojenský prostor. Vojenský útvar zde zůstal do roku1990. Střední část parku byla zařazena do areálu pivovaru s dominující pseudorománskou budovou. Zbytek parku byl vyhlášen jako veřejná zeleň a v severní části parku byla umístěna mateřská škola, školní družina a sportovní hřiště. 

Po roce 1990 se jednoznacně vysoko hodnotil zdejší zámecký park. Jeho krajinně ekologický význam je nejen v rámci obce, ale i regionálně, tj. v pásu od Anenských rybníků až k lesům u Trstenic. Jde o park přírodně krajinářského charakteru s členitým reliéfem. Několik mírných pahorků je odděleno údolíčky s potoky. Zatímco jižní i severní část parku má souvislé stromové porosty, střed parku tvoří volné skupiny, rady a aleje stromu s rozsáhlými lučními plochami. 

Park po druhé světové válce přerostl četnými křovinami a mladými stromy z náletu. Na jihozápadním okraji parku nad potokem, byl kdysi vysazen z okrasných důvodů bolševník 
velkolepý, který se stal později obtížným plevelem. Zahradní architekt HEIKE uváděl v zámeckém parku 17 druhu jehličnanů a 61 listnáčů.

Dendrologické zajímavosti

V druhovém složení převažují domácí dřeviny. Z listnatých tvoří souvislé porosty buk lesní (Fagus silvatica), dub zimní a letní (Quercus petraea), javor mleč a klen (Acer platanoides apseudoplatanus) a lípa malolistá (Tilia platyphyllos). V parku je dnes mnoho mohutných jedincu. Jedná se o habr (Carpinus betulus), dub červený a bahenní (Quercus rubra a palustris), bříza bělokorá (Betula alba), vrba bílá, jíva, jírovec maďal, olše, jasan ztepilý a ostatní listnáče. Z jehličnanů se zde nachází douglaska tisolistá (Paeudotsaga taxifolia), 
borovice lesní (Pinus silvestris), borovice černá (Pinus nigra), borovice vejmutovka (Pinus strobus), jedle bělokorá (Abies alba), modřín evropský (Larix decidua) a smrk ztepilý (Plcea excelsa). Z běžných parkových druhů se zde nachází tis obecný (Taxus baceala), několik druhů cypřišků, zerav západní (Thuja erientalis) a další.

fotogalerie